Povídky klasiků

Když do poklidného evropského obchodního rybníčku vjede dravá americká ryba.

Melancholický vypravěč se svěřuje příteli s hlubokou láskou, která ho spaluje. Tato láska je však od samého počátku odsouzena k zániku...

Chudý židovský mladík se kvůli sňatku s křesťanskou dívkou nechá pokřtít. Víry svých předků se však nevzdává a svědomitě dodržuje židovské i katolické náboženské předpisy. Povídka Vojtěcha Rakouse vypráví s laskavým humorem o dvojí identitě, manželském porozumění a soužití dvou náboženských tradic.

Psychologická sonda do lidského nitra vášnivé dívky, která vyrůstala bez matky. Povídka dokládá překvapivý prozaický talent autora, obávaného kritika, který měl zásadní formativní vliv na generace českých spisovatelů.

Franta Sauer patřil ke skupině pražských bohémů. Pro jeho vysokou postavu a klátivou chůzi se mu říkalo Habán ze Žižkova. Vyučil se zámečníkem, ale živil se, jak se dalo. Byl pouličním prodavačem párků, pašerákem, pojišťovákem, hercem, funebrákem nebo spisovatelem. Podle svědků ho humor nikdy neopouštěl. Jako jeden z nejbližších přátel Jaroslava Haška ani jiný být nemohl.

Romantický příběh plný žhavé vášně a nenaplněné lásky připomíná pohádku. Hlavní hrdinka vyrůstající uprostřed krásných zahrad nese i pohádkové jméno Hvězda. Jako hráčka na harfu připoutá pozornost bohatého šlechtice, který ji brzy opustí v touze po poznání cizích zemí. Ale zapomenout na ni nedokáže.

Mistrovská povídka předního českého expresionisty, kde hlavního hrdinu Jeníka sužuje úzkost. Ve vyhrocených okamžicích nabývá jeho strach zvířecí podoby.

Venkovský podivín je obdařený mimořádnými schopnostmi, se kterými si tak úplně neví rady.

Nuzná kavárnička v okrajové části Brna si dodává lesk alespoň honosným světovým názvem Paris. Její majitelka zaměstnává jako servírku blonďatou Lojzku. Vedle práce na place chodí s pány, co platí, i nahoru na pokoj. Kdykoli kromě sobot. O sobotách patří Lojzka hromotlukovi z místních jatek. Rudolf chápe, že Lojzka musí pracovat. Ale na jeho sobotu mu nešahejte, nebo…!

Přesně před sto lety se vydal český básník na osudovou pouť za exotickým dobrodružstvím. Koncem října roku 1926 zamával český básník přátelům z okna vlaku mířícího do italského Janova. Odtamtud už jako pasažér kajuty 366 putoval zaoceánským parníkem Yorck dlouhých šestnáct dní do jihovýchodní Asie. Procestoval ostrov Jáva, pobýval u Evropanů, kteří tam působili, například u českého lékaře Kselíka nebo jeho holandského kolegy.

Na začátku příběhu to vypadalo jako obyčejná, avšak tragická železniční nehoda. Podrobnější vyšetřování události, která stála životy cestujících, ale postupně odkrývá psychologické okolnosti a jednotlivé indicie, které ukazují na to, že skutečnou příčinou nebyla nešťastná náhoda, ale zlý úmysl...

Když budoucí básník, novinář a politik Josef Svatopluk Machar odcházel po maturitě a jednoroční vojenské službě do Vídně coby bankovní úředník, určitě netušil, že se jeho původně dočasný pobyt protáhne na více než třicet let. Vídeň pro něj byla určující.

Lída je mladičká pražská dívka, která miluje život a všechno kolem. Vyrůstá jen s otcem, který náhle zjišťuje, že ta, co byla ještě včera dítětem, už stojí na křehké hranici mezi dětstvím a dospělostí. Zařídil jí vytouženou práci. Brzy nastoupí na brigádu jako prodavačka drobného občerstvení. Na prahu dospělosti je záhy vystavena nástrahám dospělého světa.

Bratři Čapkové vždycky milovali dlouhé procházky a cestování. Tato věčná touha se otiskuje i v jejich společném díle. Motiv tuláctví a cesty dal vzniknout i společně napsané povídce Živý plamen.

Ať už se ocitne v lese nebo v muzeu, všude najde autor, bytostný symbolista, fascinující inspiraci k vyprávění.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.

Fascinujícím pohledem sleduje autor Eduard Herold, jak se v průběhu staletí střídali majitelé jednoho z domů v centru Prahy. Kolem běžely dějiny, lidé si vyprávěli příběhy, a ty se zvolna měnily v legendy.

Spolek dobrovolných hasičů v Jankovicích už má uniformy, přílbice i stříkačku. Jen jedna věc jim schází...

Do domácnosti chudého truhláře vstupuje nový nájemník. Renz je učitelem matematiky, ovšem bez zaměstnání, které by odpovídalo jeho představám. Seznamuje se s truhlářovou dcerou Annou. Začne si pohrávat s její naivitou. Rozdmýchává představy o její kráse a talentu, které ji předurčují pro život v blahobytu. Realita je ale neúprosná. A pád na tvrdou zem bolestivý. Pro Renze i pro Annu.

Stárnoucí hudební skladatel přijíždí do menšího městečka. Nenápadné místo zvolil pro svůj jasný plán. Chce tady nerušeně v tichu a klidu dokončit svůj nový opus. Ale nedaří se mu...

Albína je venkovská dívka plná života. Dětská léta naplněná svobodou uprostřed přírody, kdy celá odpoledne prolelkovala na pastvě s nejbližším kamarádem, jí ale právě končí. Do vesnice přijíždí žena z města, která si ji odveze jako služku do své domácnosti. Loučení s nejbližším přítelem je zároveň něčím víc.

Expresivní próza z pozůstalosti autora, pro kterého psaní bylo bez nadsázky vším. Potýkal se totiž s těžkým postavením českého učitele ve většinově německém příhraničí na Novopacku. Jeho život předčasně, v pouhých třiadvaceti letech, ukončila tuberkulóza.

Karel Horký byl podle svědectví současníků temperamentní, statečný, svobodný a nekonformní spisovatel, který se nebál říct, co si myslí. Básník Jaroslav Seifert ho nesmírně oceňoval a řadil ho k mistrům fejetonu Nerudovi a Čapkovi.

Několikadenní výprava dvou kamarádů na Slovensko. Putování lodí po řece, spánek pod širým nebem a nejryzejší fascinace životem. Hluboký prožitek uprostřed panenské přírody probouzí ve vypravěči touhu všeobjímajícím způsobem zaznamenat krásu a porozumět sám sobě. Život vnímá jako neuvěřitelný dar. Putování krajinou zaznamenává jako báseň v próze.

V jednom z pražských malostranských domů se setkáváme s třicetiletým Francouzem. Musel opustit svou vlast a v Čechách nyní pracuje pro železniční společnost, ve které má na starosti vytyčení železniční tratě skrz křivoklátské lesy. Protože se v dlouhém odpoledni nudí, vyjde na procházku po nedalekém okolí…

Vracíme se do doby, kdy Praha ještě neznala vytápění uhlím. Kvetl obchod se dřevem, které se do hlavního města plavilo po Vltavě. Hrdina povídky Purkmistr z Podskalí pochází z rodiny dobře zavedeného obchodníka se dřevem. Poté, co Evropu zachvátí krize provázející nástup napoleonských válek, přichází náhle o celou rodinu.

Povídka představuje syrový obraz civilizovaného indiána Černého jestřába. Namísto vigwamu bydlel se svou ženou a dětmi ve zděném domě, nosil šaty evropského střihu a vyrostl mezi těmi, kteří zbyli a v jejichž duších vyhasla poslední jiskra odporu.

Vzpomínka z mládí nutí českého intelektuála pročítat denně bulvární vídeňský list.

Mladý chemik, zaměstnanec továrny na cukrovinky, vezme na procházku po továrně dvouletou holčičku, dcerku svého zaměstnavatele. Mikrovýlet průmyslovým areálem je příležitostí pro vykreslení drobných situací se smyslem pro psychologický detail a jemnou drobnokresbu.

Peklo a Ráj, dva slavné pražské podniky, kde svoje noční dobrodružství před sto lety končila elegantní gigrlata, žebráci a kavalíři, pepíci z Páté čtvrti i milionáři z pražských Příkopů.

Dívka z chudé rodiny po odchodu otce a smrti matky putuje světem bez ochrany. A svět umí být velice krutý. Šikana, dětská práce nebo tělesné tresty jsou její každodenní zkušeností, jakou před sto lety zažívalo každé chudé nebo osiřelé dítě. A společnost tomu lhostejně přihlížela.

Variace na pygmalionovské téma. Jaké šance bude mít nerovný vztah sevřený společenskými dobovými konvencemi?

Alberto Vojtěch Frič zasvětil celý svůj život objevování kaktusů. Při svých etnologicky významných cestách pobýval mezi jihoamerickými Indiány, ale navštěvoval i tamní města plná evropských přistěhovalců. Mezi nimi nacházel mnoho Čechů.

Když se k vám do vozu vmáčkne nečekaný pasažér, který ještě ke všemu vládne magickou silou, může to váš život obrátit vzhůru nohama.

Neslavně skončilo vzedmutí revolučního ducha českých vlastenců v roce 1848. V Domažlicích v jednom z měšťanských domů, které těsně sousedí s Chodským hradem, dožíval svůj život jeden ze zlomených duchů této revoluce.

Přestože byl Fráňa Šrámek antimilitarista a pacifista, musel během první světové války narukovat také. Prošel ruskou, italskou i rumunskou frontou a jako saniťák a později vojenský pošťák poznal desítky hořkých osudů odvedenců jako byl on sám. Řadu z nich zpracoval literárně. A to je i případ povídek Rum a Dovolená Jana Tetivy, které obě vznikly hned po válce v roce 1920. Autor je zařadil do sbírky Žasnoucí voják (1924).

Když se vaším životním cílem stane být štamgastem, ale žádný podnik vám není dost dobrý, stáváte se potravou literátovi. Karel Poláček vás načrtne v drobné povídce s vytříbeným smyslem pro kavárenský detail a humorné špičkování s velevážnou tváří.

Intimní dobrodružství mladého páru Dominika a Eugenie v jiskřivé povídce Karla Hynka. S hravou něhou a cynismem líčí jemné zákruty mladé lásky, která nezadržitelně směřuje ke krutému vyústění.

Skvělý vypravěč a mistr české psychologické prózy zachytil v roce 1938 svým originálním úsporným stylem ponor do psychiky diktátora a jeho zmanipulované oběti.

S novým rokem v mnoha lidech sílí potřeba užít pro hluboké myšlenky vzletná slůvka. A právě proto je nutné sáhnout do knihovny po Haškovi a trochu se uzemnit.

„Povídka je jako rychlý polibek ve tmě od cizince,“ říká spisovatel Stephen King. Každý páteční večer vás zveme k takovému polibku v nové literární řadě Povídky klasiků. Hašek, Poláček, Hynek, Šrámek, Weiner, Kuděj, Olbracht a mnozí další. U povídek víc než jindy platí, že jejich čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, který nečte, prožije jen jeden. Povídky klasiků – každý pátek ve 22 hodin na Vltavě.